skléry bílé, rety rudé (aneb lyrická analýza nespavosti ve třech fázích)

.. doháním resty z pozdního léta minulého roku, které bylo .. divoké


fáze 1.

svalová horečka páteční noci
skléry bílé, rety rudé
orientačně v normě
hodlám se resetovat natvrdo
pohybem volným všemi směry
přiměřenou hydratací
neohrnováním nosu

ideální taneční partner je tyč
skléry bílé, spojivky růžové
bulby volně pohyblivé
hodlám být teritoriální
čili tančit pouze na stole
na bázi neohrnování nosu
a nezměřené hydratace

fáze 2.

svalová křeč sobotní noci
skléry nejsou tím,
čím se zdají být
pulzace hmatné asymetricky
pokus o spánek vol. 1
potok myšlenek se nezastaví
navíc není nezanedbatelný
chci každou z nich ulovit
operací copy - paste
vložit na organický harddisk,
který nespí nikdy
nejdřív se ale hodlám restartovat
polévkou miso

fáze 3.

potřeba hydratace
nikdy není přiměřená
skléry bílé, spojivky rudé
hodlám nekomentovat bulby
létat z paluby do podpaluby
ohrnovat nos naruby, krmit holuby
být idolem naší doby

ideální konverzační partner je sklenka whisky
pokus o spánek vol. 2
prosím, načtěte stránku znovu
pokus o spánek vol. 3
skléry rudé, svaly tuhé
o pohybu volném všemi směry
můžu jen spekulovat
v hypotetickém zakřivení
na bázi svalového zakřivení
schovaného pod saténovým županem

(od)hodlám (se)
už neohrnovat nos
nad přiměřenou hydratací,
leč v rámci pokusu o spánek vol. 4
odhrnout hydrataci
matrací

východní měsíc

tato báseň byla napsána minulé léto jako reakce k všudypřítomné hysterii týkající se uprchlíků.. chtěla bych připomenout, že mezi námi již dávno žijí přistěhovalci z různých zemí a nikdy nám nikdo z nich nevadil, a také, že nás obklopuje spousta výrobků, vynálezů i pokrmů, které bychom dnes neznali nebýt migrace obyvatel, ať už nucené nebo přirozené, tedy že stávající situace je nevyhnutelná, a pokud je umocněna ještě skutečností, že i v dnešní době musí lidé prchat před válkou, je pro nás více, než povinností, jim pomoci.. ale toto je pouze fragment dotýkající se problematiky jen zlehka, jen abychom si snad některé věci lépe uvědomili..

vychází měsíc

není tam, co včera

nevypadá stejně

třeba byl zahalen niqábem mraků

mraků, co se dnes přistěhovaly

na západ

a zařezávají se

do zbytků rudé záře

dokonalá koule

zlatavé barvy

dobro má tvar koule

jak říkával Platón

a chutná jako halva

a voní jako

čerstvě upečená 

baklava

a svou velikostí

v tomto briskním okamžiku

dává na vědomí, že

eppur si muove

jak říkával Galileo

je to turecký měsíc Ibrahim?

nebo syrský měsíc Riham?

nebo afghánský měsíc Asif?

je přítomen

měsíc nezrušíš

.. slunce nad letohrádkem ..

       opět se po dlouhé odmlce navracím na tyto stránky, bych psala řádky, které psala jsem již minulý rok (ano, stále jsem nedokončila posloupnou anabázi loňskou); tentokráte ještě letní, po návratu z Budy a Pešti, kde meze byly beztak studené..


už skoro zapadlo
slunce nad letohrádkem
ve tvaru hvězdy,
než jsem k němu došla
po trávě
bosa
s puchýřem
a akutní cystitidou
v oboře

pobíhají znavní běžci
ušlechtilí psi
i francouzský buldoček
se zlomeným loktem

vyprávějí lidé
o bývalých manželkách
a manželech
a astmatu
a antibiotikách

i já jsem kapsli
jednoduše rozlomila
a vložila pod jazyk
zavřu oči
a vrátím se ve snu
zpátky
na vypich