Den
1. Rozhodla jsem se po dlouhém přemítání začít publikovat své básně, nebásně,
umělecké počiny a oblíbené básně, nebásně a umělecké počiny jiných.
Den
2. Inspirace je šikmá plocha, na kterou se dostávám jen náhle. Většinou však pozorováním.
Pozorování je to ale krátké, neb plocha je stále šikmá a často se skutálím.
Nepokouším se však stimulovat své myšlení ničím jiným, než pozorováním. Neb jak
pravil Baudelaire: „Každý zvyk se brzy změní v nutnost. Kdo se bude
uchylovat k droze pro myšlenky, nedokáže za chvíli myslet bez drogy.“ A ač
je Báseň o hašiši protknutá jeho silným sladkým odérem, já preferuji odér silné
hořké kávy.
Den
3. Spernere mundum, spernere nulum,
spernere seipsum, spernere se sperni.
Den
4. Převratný objev mezi schovanými listy. Na zažloutlém listě nadepsaným mým
příjmením a 3.A (!!), nicméně text psán rukopisem tak z 8., popř. 9.H.
Ráno,
černočerná tma se rozprostírá
a odráží se v zrcadlech
hrozba nového dne
místo záclon visí na oknech
obličej si myju smutkem
snídám bolest, pláč a splín
proč černá pavučina
vždy spadne do zahrady nevinným
Jediné co chci,
je být aspoň na chvíli mouchou
a letět přímo za nosem
jen osud rozhodne
zda život skončím mezi sklem
Nejsem,
nejsem ani mouchou bezvýznamnou
a lítat také neumím
stále dolů padám,
v bažině lítosti se utopím.
Začátky jsou vždy
těžké, takže si povšimněme několika klišé, ale melancholický styl byl ostře
nastolen již od samých básnických začátků. A co hůře, z druhé strany listu
bylo tohle:
Ničí
nás, souží nás
bije nás a zabíjí
dobro i zlo,
souboj dvou království.
V jednom pravda vládne,
ve druhém lež.
Královny, co hýbou světem,
lidskou smrtí i životem.
Když jedna je poražena,
ta druhá se směje.
Vždycky nezvítězí pravda,
jak je to v pohádkách.
Je to faleš, zášť a zloba,
co se skrývá v květinách.
Lžeme sami sobě,
neznáme svou tvář.
Pěkný příklad patetického
klišé, které se často v tomto období objevuje. Další příklad takovéhoto
trapného patosu jsem objevila mezi několika listy s vlastnoručně
kreslenými kanibalskými vtipy (které nepřikládám pro nevalnou kvalitu):
Kdyby
byl můj život film,
hrál bys roli vraha a já roli oběti
žádné světlo, jenom stín
Kdyby byl můj život sen,
byla bych tam sama celá dlouhá staletí
nerozeznám noc a den
Kdyby byl můj život hra,
hned po prvním kole hráči pole opustí
nic už nemá pravidla
Kdybych žila život tvůj
během malé chvilky vyhrabu se ze sítí
a slunce, co teď pro mě svítí
do mraků se rozletí
a zruší moje prokletí
a rozzáří mou temnou sluj
Dokonce adresované
nějakému lamači srdcí! Jak průhledný je rukopis základní školy! A další
adresovaná nějakému padouchovi, naškrábaná na list linkovaného papíru
vytrženého ze sešitu:
Jsem
jen loutka,
v hlavě mám dráty
a ty mi říkáš, kudy jít smím.
Jsem jen loutka,
dřevěná loutka,
za chvíli tady odsaď odletím.
Jsem jen loutka
ve znamení panny
a vůbec nevím kudy a kam.
A ty mě vodíš
na všechny strany,
vůbec nevím, co teď zase udělám.
Jsem jen loutka,
falešná identita,
teď všechno dělám pro tebe.
Jsem snad básník,
nebo šašek,
anebo agent KGB?
Přes poněkud hloupý
obsah vše vyvažuje poslední celkem vtipná část. Co by školačka ráda recitující
básně neudělala pro rým!
A teď již poslední
list z cyklu patetických, který ovšem řadím do pozdního patetického
období, spíše do neurčitého ročníku střední školy:
Tlumené
zvuky cikánských písní,
chvějící se tabule
stěny plné minulosti
stoly zachvácené vědomostmi.
Spousta popsaných papírů,
chytré i hloupé řádky
pocity se ozývají zpod knih:
láska, bolest, radost, hřích.
Na policích prach a kýč,
hudba již přestala hrát
nezbývá, než se pošetile nořit,
plavat v květinovém moři.
A také:
Jak odehnat všechny zrůdy?
Jak se zas naučit smát?
Jak se dívat do zrcadla,
aniž bych se propadla?
Jak můžu vstát a žít?
Ach bože, pomozmi.
Už nemůžu jen snít!
Ponechávám vše v původním
znění, takže někdy se objevují podivné slovní tvary. Každopádně z obsahu
básní si lze utvořit obrázek o melancholických stavech básnířky začátečnice,
aneb jak si básnířka začátečnice představuje báseň – ponuré volání o pomoc na
bázi rýmovat-se-za-každou-cenu. Ač kýč, nikoli zas tolik nezdařilý vzhledem k věku.
