báseň s kontrastními mezislokami

    Je opět čas na retrospektivu. Tentokráte se podíváme do roku 2007.

Předkládám zde příklad „básně s kontrastními mezislokami“, žánr vynalezený v r. 2007. Spočívá v narativním stylu velice lyrického ražení prokládaném slokami, které s ním ostře kontrastují. Tohoto efektu lze dosáhnout nejlépe přednesem, neb kontrastní mezisloky můžeme zdůraznit rychlostí, hlasitostí, nebo jinou náhlou změnou v dikci. V psaném projevu kontrastní meziskoky oddělujeme změnou velikosti či typu písma.

     Prozatím jsem stvořila pouze jeden prototyp, ale po jeho znovuobjevení mám pocit, že bych mohla ještě nějaké kusy stvořit, ačkoli bude třeba razantně přeorganizovat lyrický styl, aby nezněl jako jahodová zmrzlina se šlehačkou a sirupem.

vzpomínka na bludného Holanďana

  .. a to jsem ti ještě včera dávala pusu v přístavu

     seděli jsme na lavičce

     a sledovali plující kolosy naložené barevnými kontejnery

     seděli jsme dlouho a dlouho

     a sluneční paprsky se odrážely od zbrázděné hladiny

     náhle v polopřítmí

přízemního pokoje na

pokraji svítání

tvůj obličej zfialověl

a oči div nevypadly,

až jsem se tě chvíli bála

.. a to jsem s tebou ještě včera hovořila

   stála jsem v budce v naší ulici

   a sychravý vítr honil kolem rudé listí

   tys byl na druhém konci drátu

   a za okny ti stále šplouchaly vlny

Krvelačný příboj

opřel se do ostrých šutrů před

zídkou – my za zídkou krčíme se

před větrem a tajemnými

postavami opuštěné čtvrti

jeřábů

.. a to jsem na tebe ještě včera myslela

   ležela jsem v posteli a bylo mi smutno

   takhle na tebe často myslím

   protože už brzo budem zase spolu sedět v přístavu

   v našem vlastním přístavu

Zahrada se slunečnicemi, jazzové rádio,

sobotní flašinetář, polská vodka, jízda v dešti

na kole, pro brko v papučích, sekáče na Hoogstraat

.. ale pospěš si, neb nejsi jediný, komu se líbí moje ..

   uši