dvě nedokončené

       čas na retrospektivu, děti .. tentokrát z doby začátku roku 2009. nalezeny dva evidentně nedokončené kusy, které předkládám tak, jak jsem je zanechala. bude někdy třeba dokončit je? 

        tím, že druhá báseň končí slovem "ale" a pojednává o rozsáhlém tématu (a je inspirována mou první prací v call centru), bude určitě třeba dokončit ji. snad někdy brzo ..

.. zde končí svíce

   centimetr po centimetru

   ručím za to touhle rukou

   koušu se proto do prstu, aby mi neunikla

   klam to možná je,

   jenže bez toho to nejde

   degenerace:

pamatuji si desetimístná čísla

všech svých bankovních účtů

a piny všech svých platebních karet

ale nic jiného už nevím

imunita – epistemologická

ale já nejsem na prachy,

jsem na prášky

komputační paradigma konspirace

nevyzpytatelná rádiová vlna

vytrvalá

konspirace

jako každej jinej den jdeš do práce

a zjistíš, že ji nemáš

způsobila to snad vertikální polarizace?

- ne – další štace konspirace

haló haló slyšíme se?

u telefonu bonbon prase

mluvím s majitelem pevné linky, panem Mrkví?

- ten je už 15 let mrtvý

ale