útěk

jedna z novějších - prosincová - období přechodu .. tato báseň byla napsána přímo v procesu útěku z jedné reality do druhé .. patrná je rozpolcenost, pocit marnosti, ale i úleva, však nevědění ..

útěk

tělo rozkrájené na plátky

tkalci jej ještě dlouho budou šít

šíje je k hlavě připojena jen vibračním polštářkem

ke kterému je připojena jen vzpomínka

kamenný výraz vypreparovaného číňánka

naráží na zrcadlo,

kterým je mé nitro

tragédie osobnosti

strach z reality

úprk

prkenná podlaha ve tvaru mé hlavy

praská pod tíhou výčitek asi

aspiruje na přetížení

enigma se ještě nerozšifrovala

alej plná stromů zapomnění

němá je k bolesti

stačí však jen překročit hranici

nic co by nešlo zrušit

uši plné slov, co by zazněla v mé přítomnosti

návrat

z dobrovolného vyhnanství

nestaví na žádném základě z masy

jen ze syrových idejí

dej – ideji – šanci

jen civ vpřed

řeka, do které vstupuji

ještě neuplynula

nulová gravitace

je očekávána

audience právě teď