mraky barvy olova

     Nadešla doba na další retrospektivu – tentokrát to bude báseň opět z roku 2009 na motivy snu. Spíše sen zformulovaný do básně/vyprávění.

mraky barvy olova

jeden za druhým v rychlosti se míhají

že nestačím je počítat

v čepici barvy olivy

jen trhaně na nebe se dívám

kouzelník v červeném cylindru

a červeném plášti

chápe se tyče a vstupuje na provaz

tyč jménem život s kovanou kójí z olova

na každé straně

volá: nasedat nasedat!

ale jen se nepřipoutat – není totiž čím

provaz náhle mizí

a kouzelník letí olověným nebem

nad mořem

kýve tyčí ze strany na stranu

- stále víc a víc

kýve jako kyvadlem

lidé padají z kójí do moře

jsou jich desítky

kyvadlo – sem/tam

stojím na okraji kóje, držím se pevně

stále se držím, vydržím

vysedat!

 vysedám, jediná

  náhle kouzelník odlétá

   do mraků barvy olova

Přikládám i originální průvodní kresbu.