pokračuji v návratu do minulého roku, tentokráte března, kdy začíná Suchdolské období a s ním i ranní jízdy autobusem, ale hlavně tramvají, každodenní pozorování okolí, objevování nových výhledů, alt-J v nekonečné smyčce jakožto soundtrack k ranní Praze, kontrola, zda tam žižkovská věž ještě stále stojí..
tahle báseň je ojedinělá tím, že si všímá tentokrát toho, co se děje uvnitř tramvaje, nikoli vně:
vyhřívané sedadlo
v tramvaji
začalo pálit
je červené
nebo tak rozžhavené?
vždycky si sedám
na červené
dvě rozžhavené entity
se potkají
a třeba se potkají
atomy rozžhavené entity
toho, kdo tu seděl
přede mnou
s atomy mé entity
co čeká na spojení
probíhá ověřování
počkejte prosím
zařízení je kompatibilní
probíhá přenos dat
proč už musím vystupovat?
zanechat za sebou
rozřhavené atomy
(zbarvené do červena)
neukojené entity
(zbarvené do červena)
se kterými se teď
spáruje
zcela neznámé zařízení
a nebo třeba někdo,
kdo si taky rád
sedá na červené
No hay comentarios:
Publicar un comentario