óda k dnešnímu výročí

       toto je urgentní poselství, které má vzpomenout událost, která se stala přesně před 30 lety a není vůbec nutné ji jmenovat .. báseň má tu moc říci to sama 

       jen připomínám, že nemám v úmyslu zlehčovat dopady toho, co se stalo, zkrátka jen to, jak jsem to od dětství vnímala, jako součást života, jako součást i naší tehdejší historie .. měli bychom si tuto událost připomínat každým rokem, stejně jako slavení narozenin..

       

ozáření

ten dar z nebes

jímž jsme byli obdaření

lepší s, ne bez

bez záře svět není

tím co mohl být

není nad to, není

do záře se narodit

být ozářen od narození

a vyzařovat klid

není nad to, není

dvě tři hlavy mít

v osmi prstech jedné ruky

držet panenku

a nepustit ji

na pískovišti písek jíst

jako všechny

jiné děti

osvícené darem z nebes

lepší s, ne bez

trháme ovoce poznání

v betonové zahradě

za slunce jasu

na věži zvony vyzvání

1:23:58 místního času

a kde jste byl vy,

Anatoliji Stepanoviči

za zvýšené produkce tepla

za deformace vedení

regulačních tyčí?

kočka na rozpálené

asfaltové střeše

expanduje parně

pročpak nosit pláště

v tomto náhlém parně?

jen radost pohledět

dojetím vidět zemi se chvět

o to vše bychom možná přišli

nebýt tlačítka AZ-5

dýchat čerstvý vzduch

ve dni kdy záři se nečelí

a v tom vzduchu počítat

každý ný natý itý

ičitý ičný ečný

ový istý ičelý

jen radost pohledět

na ten den sluncem zalitý

a přitom polykat

oxid uraničitý

osvícení

ten dar z nebes

jímž jsme byli obdaření

lepší s, ne bez

ale někdy

už jsme z toho unavení

vyzařujem natolik

že nás to vyčerpává

dva mozky v jedné hlavě

to je naše síla pravá

a když chceme

načerpat zpět tuto sílu

jdeme za úplňku do lesa

a přičichneme

k pelyňku černobýlu