lunes, 28 de abril de 2014

Další nálezy dávno zapomenuté

    Jen málo se v mých básních objevuje erotický prvek, alespoň v těch, které jsem nalezla. Pravděpodobně ale budou existovat i jiné, které však zůstaly darované. Tento malý útržek papíru bude nejspíše patřit do období střední školy, kdy byl prohlouben metaforický styl.

     olizuje nažky listovím,
     drobné haluze šlehají po omletých kamenech
     větve jemně odhrnují závojíčky z jinovatky
     a vnikají do měkké a vlhké
     jeskyně porostlé mechem
     berou s sebou celý kmen,
     jenž náhle ponořen
     je až po kořen


    
    A další dávno zapomenutá, ještě stále neoproštěna od naivního stylu, ač zapadá do prvního ročníku vysoké školy, ale to lze omluvit prvotním rozkoukáváním.

     prší a prší
     a já tu blázním, po nocích básním a sním.
     Kdyby tak nožky mé
     mokré a studené
     někdo zahřát chtěl.

     smrdím a smrdím
     z kapes mi dým se line, nad umyvadlem dlím.
     A čtu knihy a pokouření
     a koláč z hrušky jím
     a na topení, co netopí
     punčochy suším


     Tento útržek též patří do raného období vysoké školy. Lze na něm pěkně pozorovat již ironizující tón, což se projevuje jak hloupými rýmy, tak klišoidním patosem, který je zde zesměšňován:

     asi mám život naruby
     v hlavě mi hučí jak v potrubí
     sem a tam lítají obavy
     že už se toho snad nezbavím
     lednice dostala nervový záchvat
     i věci podstatné přestávám chápat

     s čajem mi do krku vplul i kus heřmánku
     to se snad může stát jedině ve spánku
     (ale já bdím a bdít budu celou noc
     dokud mi úplněk nepřijde na pomoc)*

                    ..

     ráno vstávám v 7.20
     asi z toho budu zvracet
     takové myšlenky snad zabijí
     i mou relaxační fólii
     a z čeho že mám fóbii?
     to je příběh
              na jinou
                    komédii ..

                  
     Přikládám originál, aby věrohodnost mohla být koroborována.





* zářný příklad poetického patosu

No hay comentarios:

Publicar un comentario